"Bůh letí se mnou". Takový je název dokumentárního filmu o misi amerických pilotů během válečného konfliktu v Srbsku v roce 1999, který nás v pátek večer v úvodu letošní konference vytrhl z našich životů v míru a přenesl nás do složitého problému války a boje.
Během sobotního dopoledne jsme potom vyslechli dvě přednášky o rozdílných stanoviscích a názorech na válku v pojetí Martina Luthera a Českých bratří a v následující diskusi jsme se pokusili ujasnit si svůj vlastní pohled na válku. Na sobotní odpoledne jsme přijali pozvání do vojenského historického muzea, kde jsme ve dvou skupinách diskutovali o postavení vojenských kaplanů v české, švýcarské a německé armádě.
Na různých místech světa dochází k válečným konfliktům, k nimž jsou povoláváni evropští vojáci jako členové mírových misí. Proto uvažování o křesťanských postojích vůči válce není pouze otázka teoretická, ale je to záležitost, o níž můžeme přemýšlet každý den, když otevřeme noviny. Zdá se však, že po dosažení určitého vrcholu v mírovém hnutí v 70. a 80. letech minulého století, šíří se nyní mezi křesťany určité rozpaky. Slovník týkající se mírového hnutí skončil bezpečnostní politikou světových vládnoucích velmocí, a církve i přes veškerá svá prohlášení, jakoby najednou k této věci neměly co říci. A to je možná také jeden z důvodů, proč mnozí z nás mají s tímto tématem problémy.
Bylo to snad toto "bojovné" téma, které bylo příčinou vašeho rozhodnutí nezúčastnit se letošního setkání? Ano, musím konstatovat, že tento rok se sešla velmi malá skupina přátel fakulty. Dohromady i s přednášejícími nás bylo během celého programu něco mezi 15 – 25 účastníky. V sobotu večer jsme diskutovali o této záležitosti na členské konferenci a také jsme se pokoušeli najít nějaké vysvětlení při vzájemných osobních rozhovorech. Jiným důvodem pro vaši neúčast by mohla být i skutečnost, že se setkání Spolku koná každý rok, a to je pro vás příliš časté. Posledním, ale ne nejmenším důvodem by mohl být příliš akademický ráz našeho posledního setkání nebo jeho přetížený program. Jak se na to díváte vy? Co bychom měli dělat lépe a jinak? Dejte nám vědět co si o tom všem myslíte!