Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
ve spolupráci
s Ceskobratrskou církví evangelickou
a Ceskou biblickou spolecností
sympozium ke 100. výrocí narození
Prof. ThDr. Miloše Bice
(19. listopadu 1910 – 28. dubna 2004)
17:00–19:00 slavnostní zahájení sympozia
M. Prudký: Život a dílo prof. M. Bice
proslovy predstavitelu Ceskobratrské církve evangelické, Ceské biblické spolecnosti
a spolupracovníku na Ekumenickém prekladu Bible
14:00–18:00 Dílo prof. Miloše Bice v perspektive dejin biblistiky 20. století
P. Sláma: Dejiny Izraele a jejich role v biblické teologii u M. Bice
F. Capek: Dejiny a teologie u M. Bice podle 2S 8
J. Rückl: „Já mu budu Otcem a on mi bude synem“ – královská božnost v 2S 7,14
J. Dušek: Prínos M. Bice na poli severozápadní semitské epigrafiky
Doc. Jindrich Halama, Dr.
MILOS BIC
Narozen 19. 11. 1910 ve Vidni, studoval theologii v Praze, Marburgu a Montpellier a soucasne klinopis u prof. B. Hrozneho na Filosoficke fakulte UK. Promoval 1936 v Praze a obdrzel 1966 dr. theol. h. c. z Montpellier. V letech 1934--36 slouzil jako vikar CCE v Praze-Vinohradech a 1936--50 jako farar v Domazlicich (s prerusenim 1940--45, v dobe sve vazby za nacisticke okupace).
Po navratu z koncentracniho tabora v Dachau byl v mimoradnem letnim semestru 1945 povolan na fakultu jako lektor hebrejstiny, r. 1946 byl jmenovan docentem a 1948 profesorem. R. 1977 byl rozhodnutim ministerstva kultury profesury zbaven a pensionovan.
Pod vlivem velkolepeho planu sveho profesora F. Zilky pripravit pro studium Noveho zakona celou knihovnu prirucek (viz jeho Dejiny novozakonni doby, 1925, str. 11) rozhodl se uz za studii pripravit podobnou radu i pro Stary zakon. Tomu cili byla podrizena jeho celozivotni publikacni cinnost. Jako vseobecny uvod do SZ byla minena jeho trisvazkova Palestina od praveku ke krestanstvi (1948--50). Nasledovaly drobnejsi monograficke prace a casopisecke studie uverejnovane doma i v cizine. Pripravou k revizi Kralicke, pripadne jako podklad k novemu prekladu Pisma sv. byla velka Biblicka konkordance, kterou vydal s prof. J. B. Souckem v letech 1954--67 s ekvivalenty hebrejskymi a reckymi ke kazdemu kralickemu vyrazu.
Se skupinou spolupracovniku z rad fararu zacal 1961 pracovat na novem prekladu Stareho zakona. Prekladatelska komise se zahy rozrostla zapojenim odborniku z dalsich peti cirkvi v ekumenicke spolecenstvi. Cely preklad vysel 1979 a od te doby uz vice nez desetkrat. Soucasne vznikala k jednotlivym kniham starozakonnim i rada komentaru, prvni uplna k celemu SZ v nasich dejinach vubec. Na zadost kardinala F. Tomaska pripravila komise pro katolickou cirkev i preklad deuterokanonickych knih (apokryfu). Prvni katolicke vydani Bible vyslo 1987 (s vrocenim 1985).
Vysledky sve ctyricetilete badatelske cinnosti shrnul M. Bic v encyklopedickem dile Ze sveta Stareho zakona I a II (1986 a 1989) a svetu kolem SZ venoval dalsi tri prace: Stopami davnych veku (1979), Pri rekach babylonskych (1990) a V zemi sfing a pyramid (1993).
Bibliografie:
Podrobnejsi udaje bibliograficke i biograficke jsou obsazeny ve skriptu Radostna zvest SZ (1980, 19832) a blize autorem shrnuty a zduvodneny v konvokacni prednasce k jeho osmdesatinam: V ukrytu Nejvyssiho (Kostnicke jiskry roc. 75, 1990, c.40- -42).
 068_10 Annual.pdf | [ ] | 146 kB |